Život dospěláka mne vůbec nebaví.

4. října 2018 v 17:15 | Black* Rock Shooter |  Střípky Života
Když jsem byla menší, vysnila jsem si svou pracovní profesi a byla jsem odhodlaná tím vším.
Jenže ve 12ti letech toho člověk o životě neví zhola nic a jeho představa o světě a životě bez rodičů je dosti zkreslená. Protože jako malé pískle nevidíte to, jak se rodiče dřou, jen aby jsme měli všechno co potřebujeme.
To, že peníze na jídlo a na bydlení jsou zaplacené ze slz a potu.
Ale s přibývajícím věkem je zde i fakt, že hodnotu peněz poznáváme. Už si nekoupím tohle a ani tamto, protože to je drahé a nepotřebuji to. Ale tohle si koupím, protože to potřebuji i když je to drahé, ale není to měsíční výdaj.
A pak, když se odstěhujete a musíte si vše zařídit samy, bez pomoci maminky (za předpokladu, že nebydlí ve stejném městě) jste odsouzeni k tomu se o vše postarat vlastí silou.
A ne vždy to je snadné.


A tak se dostáváme k faktu, že ze mne není spisovatelka, ani knihovnice a dokonce ani prodavačka v knihkupectví. A nejsem tím, kým cítím, že by jsem měla být.

Denně chodím do práce, ale je to pro mne jak vězení. Nenávidím to tam. O to horší to je, že jsem ztratila víru v dobré lidi. Protože když pracujete v obchodě, denně se setkáváte s více neslušnými lidmi, kteří si najdou cokoliv jen aby na Vás mohli být hnusní. Jenže Vy jako zaměstnanech si to nesmíte dovolit a musíte se držet slušného vychování. Ovšem proč mám něco ukazovat a nebo podávat někomu, kdo není schopný říct "Dobrý den." či "Prosím.".
Musíme si udržet profesionalitu. Musíme poslouchat,že jen díky zákazníkům máme výplatu.



A pak člověk vidí u většiny spolužáků ze střední či základní školy, jak mají rodiny. Jak jim rostou děti.
Nezažívají každodenní stres. Neodpočítávají vteřiny do totálního výbuchu nervů.
Což je zrovna můj případ. Za 3 roky v této práci jsem zjistila, jak mne už vytočí i malá hovadina. A pak sprostá slova lítají vzduchem práce nepráce. A v tem moment nejsem tím, kým mám být
Pracovní profesionalita je ta tam. Nehledě zda je vedle mne zákazník, vedoucí a nebo ředitel.
Nejvtipnější na tom všem je, že vedení si na tyto moje výbuchy zvyklo, ale o ti ostatní.
Také se v práci setkávám se zákazníkem, co chodí každý týden pravidelně ve středu večer, kdy už nejsou většinou žádné akce a stěžuje si, že nic není. A co chodí první den akce a stěžuje si, že to je stejně drahé i v akci.
Ano ano pane, ale tohle mi zaměstnanci neovlivnéme, tohle je chyba centrálního skladu.


Asi by jsem rovnou mohla založit rubriku "Kauflandské báje a historky", protože by jsem každý den měla jeden či více příkladů, pohádek a nadávek.
Je těžké si udržet klidnou mysl a profesionální vystupovaní, když Vám paní v letech řekne, že jste nevychovaný drzý fracek, jen protože jste jí neodpověděla na otázku "Kde je droždí!", kde chybělo "Dobrý den."
Protože štěkat po někom jen tak umím taky.
A jen protože jsem mladá hned neznamená, že jsem nevychovaná, protože já zdravím, když někam přijdu a něco potřebuji. Nemluvě o tom, že za jiných okolností jsem označována za "Cvičenou opici", "Slepici", "Krávu" a dokoce i "Pí*u". Jak na to koukám, dali by jsme dohromady celou farmu.

A přesně v tyhle dny začínám uvažovat o tom, že by nebylo na škodu mít dítě, vzhledem k tomu, že za pár dní mi je 25 let. Protože není nic lepšího než prudit svého vedoucího "Moc mne neserJirko, jinak půjdu na mateřskou.".
Opravdu, ten život dospěláka stojí za hovno.

P.S.: Momentálně jsem dost zase začala hrát The Sims 3, tak možná bude nějaký příběh.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 4. října 2018 v 18:48 | Reagovat

Přesně. Je mi 17 a už vidím, že 12 a 13 let jsou nejlepší léta života. Čas plyne pomalu, na základce byla pohodička, učit jsem se nemusel a zároveň už člověk ve dvanácti není nesamostatné malé dítě. Navíc v tomto věku (12,13) je mnohem silnější vliv přátel a přátelé spolu běžně tráví více času a lásky lidí v tom věku mi přijdou takové opravdové, zatímco to, co vidím u stejně starých, mi přijde jen jako honba za sexem. Ale nemohu to hodnotit, v lásce žádné zkušenosti nemám. Chtěl bych chodit do šesté nebo sedmé třídy základky.
Ale na druhou stranu je pravda, že děti mnohdy jsou velmi netolerantní k odlišnému chování a moc nerespektují jednotlivce.
Každý věk má něco, ale ta pohodička dětství a raného dospívání je, podle mě, to nejkrásnější. Bohužel to ale mnoha dětem zničí rodiče svým přísným nebo naopak extrémně volným přístupem.

2 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 4. října 2018 v 19:13 | Reagovat

[1]: Musím souhlasit. Ten věk 13 a 12 je takový pohodový, sice puberta se projevuje ale i tak člověk ještě neřeší takové důležité věci jako je škola a práce. Teda jakože výběr střední školy, která je pak velký krok do "dospělosti". Je pravda že jsem momentálně obklopena spíše lidma 22+ a ti už mají jiné priority, ovšem jedna holčina v práci nedávno oslavila 18tiny a člověk u ní neslyší jiné témata než kluky. Ale jinak je v pohodě.
Vše je o výchově, ovšem v této době to jsou spíš ty extrémy ohledně přísných pravidel a nebo vyloženě laxní výchova jak zmiňuješ a nic mezi tím. A nebo se s jinými případy nesetkávám.

3 spravedlivysoud spravedlivysoud | Web | 4. října 2018 v 19:28 | Reagovat

[2]: A taky je problém, že dnes je bezpečností fanatismus. Přísné bezpečnostní podmínky jsou zcela potřebné a pochopitelné například v letadle nebo v jaderné elektrárně, jenže dnes jsou někteří rodiče schopní ještě jedenáctileté děti všude vodit i přesto, že by si přáli chodit sami a trávit čas venku s přáteli. Takovíto rodiče zcela svým dětem zničí dětství. Já mám rodiče dobré, ale tento bezpečnostní fanatismus vidím například u mých přátel.
Všichni, co jsou rodiče zvlášť hodně omezovaní, jsou nesamostatní, nemají přátele a moc se nebaví s lidmi a ti, kterým se rodiče nevěnují, ti kouří, kradou, každou chvíli volají policii, aniž by byli svědky protiprávního jednání, berou marihuanu. Znám jednoho kluka, který tohle všechno dělal už ve dvanácti letech, netuším, kde je nyní, je mu 17. Rodiče se mu nevěnovali.

Jinak, hodně se snažíš za zvýšení trestů za závažné zločiny a snížení trestní odpovědnosti u závažných zločinů. Jestli mě chceš podpořit, tak můžeš navštívit můj blog nebo podepsat petici https://www.petice24.com/zpisnni_trest_za_vradu?s=55666581

Jinak, věk 12 a 13 mně přijde nejkrásnější, jelikož je v něm zkombinováno vše hezké z dětství a vše hezké z dospělosti. Již v něm není ta závislost a nesamostatnost, jako v dětství a ani ten stres a málo času, jako v dospělosti. Navíc se klukům začínají líbit holky a taky se ukazují skutečné povahy lidí, ukazuje se, jaký  je kdo člověk, což v dětství (dětství myslím biologické dětství, tak do cca dvanácti let), to ještě není tolik patrné.

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 4. října 2018 v 22:43 | Reagovat

Dítě si pořiď jen jestli opravdu chceš dítě a ne na popud tvojí práce. Nebo si aspoň myslím, že by to tak mělo být. Ale jestli tě to k mateřství táhne proč ne. Mít dítě až ve čtyřiceti může být neštěstí.

5 secretstoriesbyme secretstoriesbyme | 4. října 2018 v 23:54 | Reagovat

Tak šup půjdeme na mateřskou spolu :* :* já jsem teď tak klidná, co jsem doma a nemusim do toho blázince :)

6 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. října 2018 v 10:26 | Reagovat

Máš můj upřímný obdiv, žes s tím ještě nesekla. Když někdy vidím, jak se lidé k prodavačkám chovají a když jsem takhle ve frontičce u pultu byla mezi tou "slušnou starou generací" aka zástupem důchodců jediná, kdo řekl Dobrý den a Děkuji a nevyštěkla jsem jenom to, co chci, říkám si, kam se ta elementární slušnost vytratila

7 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 6. října 2018 v 15:40 | Reagovat

[4]: Upřímně já jsem ten typ co ho děti nikdy moc nebraly. Je to hlavně tím, že jsem byla neustále v přítomnosti menších příbuzných a pak neteře a synovce. Spíš to bylo takové volání a pokus o vtip :D Neříkám, že děti nechci, jednou časem určitě, ale já budu asi ta maminka v letech :D protože dítě chci až kolem těch 30 a to mám ještě cca 5 let čas ':D

[5]: Sama víš jak to s těma dětma mám :D já jsem spokojená jako ta teta co učí sprostý slova a dělá hovadiny, na mámu se necítím :D jsem ráda, že si dítě pujčim a pak ho vrátím a mám klid :D

[6]: Jako jo člověk by to nečekal, ale kolikrát i ty malý děti jsou vychovanější než rodiče :D Divím se, že ze mne ještě není sériový vrah xD

8 Lusi Lusi | Web | 7. října 2018 v 11:59 | Reagovat

Holky, klid. Nejhezčí věk je kolem třiceti, kdy přijdete na to, co v životě fakt chcete, a hlavně na to, jak toho vlastně dosáhnout, nebo se tomu co nejvíc přiblížit.

Leno, neznám tě osobně a rozhodně neznám všechny souvislosti, ale stejně mi to nedá nezeptat se. Možná tě ta otázka naštve, ale je tu šance, že bude jedním ze střípků, které tě postupně nakopnou zkusit změnit svůj život, takže...

Co ti brání stát se prodavačkou v knihkupectví?

(Příp. co všechno bys musela udělat, aby se ti to splnilo třeba do dvou let? Bylo by to nemožné?)

9 Blackie✰ Blackie✰ | E-mail | Web | 7. října 2018 v 12:32 | Reagovat

[8]: Ahoj Lusi :) Nijak mne tvá otázka nenaštvala. Uvědomuji si, že kdyby jsem chtěla mohla by jsem dělat to co by jsem chtěla. Ale protože s manželem chceme hypotéku a teď nejsou podmínky dost příznivé pro mladé tak v té práci kde jsem, jsem vyloženě kvůli vysokému příjmu, který si potřebuji udržet. Vzhledem k tomu, že nemám dodělanou střední školu. A i na Pražské poměry je práce v knihkupectví málo placená, mám kamarádku v centru co dělá vedoucí prodejny a mám větší plat než ona.
Ale nechci aby tohle byla moje výmluva. Každý je strůjcem svého štěstí :)

10 Platan Platan | E-mail | Web | 7. října 2018 v 16:07 | Reagovat

Je škoda, že po svete behá toľko zakomplexovaných idiotov, ktorí si chodia po svoju dávku adrenalínu a vybitie frustrácie do obchodov, kde otravuú každé normálne stvorenie v objekte. Sme chybný druh.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Obrázky čerpám z:
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube

Články na Téma Týdne, Úvahy, povídky a recenze spadají pod Autorská práva.