18. srpna 2018 v 10:29 | Black* Rock Shooter
|

Zdravíčko lidičky,
opět uběhla dlouhá doba od posledního zápisu, nějak jsem to flákala.
Ale jak je teď hezky, člověku se nic nechce. A tím nic, myslím opravdu nic.
Na dovlenou jsem čekala jako na smylování Boží, protože jsem dovolenou měla naposledy v květnu a to je pro mne sakra dávno v tomhle velkém městě, kdy celou dobu jen jezdím do práce a z práce a nikam jinam. Poor Blackie. :(
A proto ta dovča na konci července v rozmezí 9 dní byla opravdu vymodlená.
A užila jsem si ji jak nejlépe jsem mohla.
Vzhledem k faktu, že jsem měla dovolenou sama a Luke byl v pracovním nasazení, jsem jela domů do Žatce sama. Maminka v neděli přijela, že mi pomůže s věci, nehledě na to, že jsem si s sebou chtěla brát kocoura, ale v těch vedrech jsem ho nechtěla tahat 2 hodiny v autobusu.
Co si budeme povída, cesta byla velice vtipná, když při cestě z Prahy do Žatce doslova půl hodiny před Žatcem autobusák zastavil, vyšel ven a když se vrátil, tak prostě jen "Nope autobus už dál ject nechce".
Why not, jsem to ale Lucker :D
Tož honem volání milovanému bratrovi, zda by pro nás přijel, protože Bůh ví, v kolik by jsme se dostali domu.
To, že mi nebylo dobře a zvracela jsem je už vedlejší věc a o to zajímavější jsem měla cestu.
No ale konečně jsem si užívala to, že jsem přijela domu a nemusela jsem pospíchat na to, aby jsem v jeden den viděla rodinu, kamarádky a bývalé kolegyně. Konečně jsem na to měla čas. Nemusela jsem stresovat, užila jsem si to.
S nejlepší kamarádkou ze základky. Ano ze základky (Jsme jediné co se stýkají), jsme se domluvily na srazu. a rozhodně jsme to využili. Dorazit po dlouhé době domu ve 3 ráno a obejít za noc 3 hospody jen protože se zavíralo a vyhnalii nás. Kupodivu jsme obě zjistiliy, že už to není ono :D už toho nevydržíme tolik co dřív. Ach to stáří.
Na to, že nejsem moc ani na koupálka tak jsem se rozhodla, že se švagrouvou a synovcem pojedu na koupaliště v Krásném dvoře, protože Žatecké koupaliště je nacpané k prasknutí, že je člověk rád, že se dostane vůbec do vody.
A jak říkám, koupaliště nenavštěvuji, ale nakonec jsem si to užila, byla to hrozná prča se synovcem a v té chlorované vodě mi nakonec ta fialová barva slezla úplně, což pro mne byl nakonec ten finální impulz aby jsem si tu hlavu obarvila.
Jeden den s náma jela nakonec i mamka i když je neplavec. Tak seděla na dece, když jsme se šly smočit a pak jsme (jako vybavená rodinka) hrály Člověče nezlob se! a karty na dece a hrozně jsme se u toho nasmály. Takové momenty mám opravdu ráda. A už jen to, že i když maminka neplave a jela s náma na koupák mi udělalo radost.
Nakonec ta dovolená utekla jako voda. A pak ten návrat do reality další týden v neděli, že se musím vrátit do Prahy a čeká na mne zase ta práce mne doslova žrala zaživa.
A teď z trochu jiného soudku. Jen takhle nenápadně rozhodím sítě na Akicon 2018 a jiné cony, kdy se pokouším o něco co jsem nikdy nedělala a tím je skupinový cosplay.
Od manžela jsem dostala darem cosplay na Valentines Maid Yoshiko, který jsem tak dlouho chtěla. Našla jsem si k sobě i Diu a potencionálně když se vejde do CP plánů, tak budeme mít i Mari.
A tak zde zkouším, zda by do toho taky někdo šel, i když si moc naděje nedělám.
Je dobře, že sis dovolenou užila, co to šlo. I během devíti dní se člověk dokáže dostatečně zregenerovat, když si to dobře rozvrhne. :>
Škoda, že letos se na Aki s největší pravděpodobností vyskytovat nebudu.