20. března 2017 v 20:47 | Black* Rock Shooter
|
A po nějaké době zase nějaký pořádnější článek o tom jak moc jsem si užila svatbu kamarádky a zároveň kolegyně z práce. Jak ošklivě foukalo, ale na radosti nám to nikomu neubralo.
Jak moc překvapená jsem byla a jak moc jsem byla šťastná i za naše novomanžele.
Čekání na nevěstu bylo skoro nekonečné, nakonec jsme se dočkali :) A když jsem ji viděla, zatajil se mi dech. Tak nádherná byla. Opravdu moc jí to slušelo a byla jsem na ni tak strašně moc pyšná :)
Obřad proběhl krásně. Až jsem byla dojatá a chtělo se mi brečet štěstím i za ně. Jsem hrozně moc vděčná, že jsem mohla být u jejich velkého dne. Na který nikdy nezapomenu. Budu mít vždy v paměti jak jsme si to všichni užili, jak jsme se bavili a jak krásnou princeznu jsem z Irenky měla.
Pravda, že počasí nebylo zase tak úžasné, ale co by jsme v březnu chtěli. Mohlo to být i horší a fotky se i tak vyvedly podle mě více něž jsme si mysleli. ♥
Líbačka se ženichem musela být. :)
Po obřadu se ještě šlo fotit, pár společných fotek novomanželů a hostů, ovšem předtím se to neobešlo bez rýže. To jsem si moc užila a trefila jsem se do míst, které nebyli pro novomanžele zrovna optimální.
Následně se jelo do restaurace U Golema :) kde se pokračovalo ve vší slávě. Rozbití a úklid talíře, oběd se vzájemným krmením novomanželů děravou lžící. Slavnostní přípitek. :)
Zde šťastná rodinka. ♥
Teď se dostávám ke zvratu celého dne.
Po přípitku na novomanžele řekl Tom (ženich), že kamarád by chtěl něco říct. Oči upíral na mého přítele, který začal s přáním spokojených a dlouhých společných let.
Aniž by jsem něco tušila si najednou vedle mne klekl a z kapsy vytáhl krabičku. Až v ten moment mi došlo co se to děje a propukla jsem v pláč. Nemohla jsem ze sebe dostat ani slovo. Nakonec se slzami stekajícími po tvářích, jsem si klekla k němu a odpověděla mu, jen to jedno slovo na které čekal - ANO.
Vtip na tom všem byl ten, že všichni okolo o tom věděli, dokonce i lidi v práci jen já jsem nic netušila. Ani mě to na malou chvilku nenapadlo, dokud to neudělal. Bylo to podle mě velmi krásné a romantické gesto.
Nevěděla jsem jestli mám být ráda a nebo se stydět, že na mě všichni koukají.
Ale opravdu mě to potěšilo i když jsem vždy tvrdila, že se vdávat nechci. Člověka pak svatba známích tak nějak obměkčí.
Společná fotka naší Kaufland Party :)
Všichni v Kauflandu pracujeme, jen ženich pracoval.
Moje nejdokonalejší ženy ♥
Svatební fotky jsou moc krásné i když jsme je ještě neviděli všechny.
Ale věřím tomu, že za to čekání to stojí! ♥
Celá sláva nakonec trvala až do večera a kolem půl 10 večer se hosté začali pomalu rozjíždět domů. Ale všichni jsme si den užili. Dokonce se i házela svatební kytice, kterou chytila ženichova sestřenice se slovy "Nechte mě, taky už mám nárok a ty Leni to už máš jisté." - což nás i rozesmálo :D
I tak jsem si to šla zkusit :D Ale prostě neměli jsme šanci :D
A nakonec prsten co jsem dostala.
A už se tomu nevyhnu, jak se říká do roka a do dne.
Ale nás to s přítelem čeká už v červenci. :) ♥
Gratuluji :)
Takže napřesrok se budeme těšit na tvé vlastní fotky! :)