Tímto velkým krokem, by jsem se chtěla blogu zase začít věnovat.Možná ne tolik jak by se očekávalo, ale každý den asi nebude chuť nebo nápad co přidat.
Nechci se uchýlit k přednastaveným článkům, nemám to ráda.
Ale chtěla by jsem se tak nějak vrátit k psaní.
A tak nějak díky blogu utéct od kruté reality dospělého člověka.
Sem tam nějaký ten report z života, nadávání na poláky v lolku a jiné srdceryvné věci co nikoho nezajímají :D
Také je na čase trohu aktualizovat tu mou Monster partu novýma fotkama, informacema a tak dále.
Ostatně další nezajímavé věci.
Tak schválně, kdo ude z mého návratu happy :)
Spíš by mě zajímalo, kolik lidí mi tu za tu mou neaktivitu vůbec zůstalo.
Moc nadějí si ale nedělám.
Jsem realista.
Ale teď jdeme k layoutu který jsem (chvilka napětí, posaďte se) dělala já sama.Ach ano.
Čtete správně.
Já sama. Mnoho z vás co mě znají to překvapí. Nedivím se.
Na grafiku jsem levá jak něco, ale snažila jsem se. Chtěla jsem něco podle sebe. Něco co bude jednoduché, ale asi je to přeplácané, ale ostatně to mi nevadí já jsem s tím spokojená.
Jen je tu asi problm v rozlišení monitoru, protože já mám menší než někdo jiný. Takže ne všem to bude sedět tak jako mě. Což by pro někoho mohl být problém.
Motivem je The Fault in our Stars.
Ta kniha a i samotný film mě chtli za srdce.
Pro někoho to je hovadina, ale mě to tolik dalo.
Navíc citáty z této série. Jak to říct. Nejde nemít rád.
Smutný osud.
Smutný konec.
Smutný život.
Má aktivita na nějakou dobu zamrzla ale toho si každý všiml.









