Ten svět z plastu, kdo ho zná?

5. března 2015 v 18:28 | Black* Rock Shooter |  Povídky
Seděla nahoře na skříni a mlčky všechny sledovala, jako němí pozorovatel.
Neviděná, nerušená.
Jak dny plynuly nikdo si jí nevšímal.
Byla opuštěná. Nemilovaná.
Plastová panenka na vršku skříně.
Nikdo si s ní nehrál, pro nikoho neměla cenu.
Pro malou holčičku byla moc vysoko, nemohla si ji vzít.
Pro její maminku byla jen věcí na vyhození.
Jen malý plastový krám.


Ale kdo mohl tušit, že během chvilky, kdy nikdo není doma panenka ožívá a její plastové tělíčko jako by bylo z masa a kostí. Nikdo jí neměl rád a nehrál si s ní i když k tomu byla vytvořená. Ale i tak ve svém obličeji neztrácela ten svůj krásný úsměv. Stále se usmívala, čekající na ten jeden den. Jak roky plynuly panenka na skříni strádala. Prach se na ní hromadil. Při velkém úklidu jí maminka vzala ze skříně a zamračila se na ní.
"Taková zbytečnost jen se tu válí." a hodila ji do krabice kde bylo spoustu věcí co už neměli své využití.
"Néé, já jí chci je moc hezká." rozčilovala se holčička a byla šťastná, že si jí může vzít, když není na té skříni.
"Dobrá tedy." svolila maminka.
A plastová panenka se nakonec dočkala toho dne, na který čekala.
Jejím světem už nebyl jen ten její plastový, ale i ten realný toho malého děvčete. Starala se o ni vskutku dobře. Česala ji, hrála si s ní, milovala ji.
Jak dívenka rostla a rostla zase se na panenku začalo zapomínat a ona se opět ocitla na vrchní poličce, tak vysoko, že na vše dobře viděla.
Viděla to jak její malá kamarádka roste a není tak malá. Jak se její pokoj mění z dětského pokojíčku plného hraček na pokoj dospělé dívky plného knížek, oblečení ale hraček nikoli.
A panenka se opět ocitla jen v tom svém plastovém světě.
Tak jak to vše začalo, tak to i končilo.
Mlčky pozorovala dívku jak žije svůj život a nevšímá si jí.
Byla opět jen němím pozorovatelem s úsměvem na tváři, protože zažila jaké to je někoho milovat.
Ale i když se zdálo, že se na panenku zapomnělo, nikdy tomu tak nebylo.
Každý den věnovala dívka panence několik pohledů a úsměvů a rozhodně neměla v plánu se jí zbavovat. I když si s ní již nehrála jako dřív, chtěla si ji nechat jako památku na hezké chvíle.
Když se děvče stěhovalo od rodičů vzalo si panenku sebou !
V novém domově se panence líbilo, protože svůj svět z plastu neměla jen pro sebe. Jejími společníky se staly další panenky jako ona a tak už nikdy nebyla sama.
Každý si žil ve svém světě. Ať už v tom opravdovém, nebo v tom plastovém obklopen takovými jako je on sám, mlčky pozorující své sousedy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. března 2015 v 18:50 | Reagovat

Moc hezky napsáno, opravdu. :3

2 Blackie ~ Hell ☆*:.。. o(≧▽≦)o .。.:*☆ Blackie ~ Hell ☆*:.。. o(≧▽≦)o .。.:*☆ | E-mail | Web | 5. března 2015 v 19:11 | Reagovat

[1]: Děkuji moc ~ Ani nevíš jak moc mě to těší zrovna od tebe ♥

3 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 5. března 2015 v 19:17 | Reagovat

Souhlasím, je to nádherné, skoro jsem plakala, jak mě to dojalo. Jen tak dále!

4 Blackie ~ Hell ☆*:.。. o(≧▽≦)o .。.:*☆ Blackie ~ Hell ☆*:.。. o(≧▽≦)o .。.:*☆ | E-mail | Web | 5. března 2015 v 19:19 | Reagovat

[3]: Děkuji moc ~ toho si vážím a jsem ráda, že se to líbilo :)

5 Sakura Minamino / Tweedledee Sakura Minamino / Tweedledee | E-mail | Web | 5. března 2015 v 21:03 | Reagovat

[2]: Až tak? Tak to mě opravdu těší. :'3

6 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 8. března 2015 v 9:32 | Reagovat

Jééj veľmi pekne napísaný článok. Páčil sa mi hlavne ten happyend :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Just because you really like a character.
Doesn't mean you're going to cosplay them well.


Obrázky čerpám z:
DeviantArt
Zerochan
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube