Obava.
Každý zažil to, že se o někoho bojí, něčeho bojí či tak podobně.
Jsou tu stále a vždy budou a pokaždé v jiné podobě.
A budou nás děsit.
Moje obavy jsou z:
1. ... toho, že se mi nevydaří to co chci
2. ... toho, že zklamu
3. ... toho, že udělám velkou chybu, kterou nevátím
4. ... toho, že se někomu něco stane
5. ... toho, že neuvidím všechny krásy světa (myšleno třeba tak že nějaké zvíře vyhne a nebude k zahlédnutí ani v zologické zahradě nebo podobně s některými druhy květin)
6. ... toho, že ztratím naději a víru v sebe sama
7. ... toho, že mě bude něco bolet (nesnáším bolest)
8. ... toho, že můj postoj k založení rodiny bude stále stejný (jinak řečeno momentálně jsem proti zakládání rodiny, tj. děti nechci, ale co když to tak budu mít i další roky, neříkám že to všechno musí být teď, ale jednou bude chtít každá i já nějakého toho potomka)











Já se na věci, kterých se bojím snažím nemyslet. Čím víc se toho bojím, tím víc mám pocit, že se to opravdu stane, enbo nestane. Ale hlavu si s tím lámat nemusíš. Myslím, že zrovna ve tvém případě se ti splní co chceš. Navíc, každý dělá chyby, a i když něco skončí, něco nového začne - trošku s optimismem
A já jsem taky proti zakládání rodiny. Ani nemám s kým že
Ale jednou bych chtěla dvojčátka
P.S. Já si stejně myslela, že se k blogování brátim. Jsem prostě hrozná xD