Procitnutí

23. listopadu 2012 v 9:32 | Black* Rock Shooter |  Povídky
... smrti se nebojím, smrt není zlá,
smrt je jen kus života každého...



Tohle město je jako ledovec.
Lidským okem lze spatřit opravdu jen malou špičku, ale to hlavní se skrývá pod hladinou. Magie jako by se sem slévala z celé Evropy a proudila v ulicích jako nějaká divoká bystřina. Je málo lidí, kteří dokáží zahlédnout podstatu tohoto místa.
Jsem jeden z nich.
Tohle je příčina, proč si tohle město, jako jedno z mála zachvalo svou původní tvář.
Ti lidé tam dole vůbec netuší, co za sílu kolem nich proudí a jak moc ovlivňuje jejich životy. Ani já jsem si to neuvědomoval.
Dokud jsem nezemřel.

Pohlédl jsem dolů na ulici na jednu dívku, která byla jiná než ostatní co kolem ní procházeli. To na ní jsem čekal. Býval jsem jako ona. Tichá, zamyšlená, šedá myš. Ale na rozdíl ode mě ona měla důvod se trápit.
Zastavila se před výlohou, nedívala se dovnitř. Dívala se na svůj odraz.
Nenávidí se. Nenávidí, co představuje, nenávidí jak vypadd. Opustilo ji všechno co měla. A ona si myslí, že nemá prostředky na to, aby svůj živvot nastartovala znova. Cítí se stará, nepotřebná a hloupá.
Ve skutečnosti není ani jedno z toho.
Společnost jí ale zavřela oči. To je trest za to, že neopovídá stereotypu všední krásy.

Pravdou je, že nejsem tak úplně mrtvý, ale nejsem ani tak úplně živý.
Mám jednu schopnost, kterou jsem zdědil po mém předchůdci.
Je to něco jako převtělování, nevím jak jinak by jsem to nazval.
Nikdo mě nevidí, jen ti jejichž čas nadešel. Nejsem smrtka, jsem jen ten, co jim pomáhá za světlem a k lepšímu životu. Někdy je ovšem lepší nezasahovat.
Jsem už z toho všeho ale unaven.

Ta dívka vešla do metra, nezbývalo mi nic jiného, než ji následovat. Zbývalo málo času.
Dvě minuty.
Jsem VZKŘÍŠENEC.
Mám možnost si propůjčit nadpřirozené schopnosti.
Někdy mi ale nezbývá jiná možnost...
... než pomoct jako člověk.

Na poslední chvíli jsem tu dívku popadl za ruku právě
ve chvíli, kdy se chystala skočit pod jedoucí soupravu vlaku metra.
Zachránil jsem jí život i když nevím co mě k tomu vedlo.
Možná to, že jsem se na druhém konci setkal s její mrtvou matkou.

Dopustil jsem se hodně chyb. Vůbec jsem ze začátku nepochopil smysl svého poslání. Proto se proti mě obrátil celej svět, včetně toho záhrobního. Čeká mě strašná zkouška, kterou možná nepřežiju.
Víš jak poznáš že jsi jedním z nás? Že jsi vzkříšenec?
Začneš vidět duchy zemřelých.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 24. listopadu 2012 v 18:23 | Reagovat

Bože tohle bylo....wau O.O Někdy bych si chtěla koupit lístek do tvé hlavy,s takovými nápady to tam musí být kouzelné,děsivé a úžasné zároveň *w*

2 Kikio Vega Kikio Vega | Web | 25. listopadu 2012 v 18:07 | Reagovat

klaniam sa..........úžasné :)

3 Shizue Asahi Shizue Asahi | Web | 25. listopadu 2012 v 18:14 | Reagovat

perfektné, naozaj emotívne ,milujem ☻

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 27. listopadu 2012 v 20:10 | Reagovat

Páni, zajímavé téma :) Moje fantazie pracuje dál a dál!! Skvělá inspirace

5 Sayuri-hime Sayuri-hime | E-mail | Web | 30. listopadu 2012 v 21:17 | Reagovat

Páni... to je hodně dobré :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Just because you really like a character.
Doesn't mean you're going to cosplay them well.


Obrázky čerpám z:
DeviantArt
Zerochan
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube