Chiméry vs. Serafové - 8. kapitola

9. srpna 2012 v 9:13 | Black* Rock Shooter |  Chiméry vs. Serafové


Bylo nebylo,
na obloze visely dv měsíce, byli to sestry.
Jedna byla bohyně slz a života a patřila jí obloha.
Druhou neuctíval nikdo, jen tajní milenci.

Ocitla jsem se na velmi tmavém místě.
Žádná jiná barva než šedá, černá, sem tam bílá a hlavně krvavě rudá zde nebyla.
Na první pohled bylo jasné, že jsem v jiném světě než jsem znala.
Ani stopa po nějaké květině. Nic než jen kamenité pláně všude kolem. Sem tam nějaký strom. Ovšem ne strom jaký znáte vy a nebo já. Tohle byli jen pahýly. Široký kmen, změti čehosi co mělo připomínat větve, ale zdaleka to tak nevypadalo.
Na tomhle místě se mi dělalo špatně. Páchlo to tu.
Vzduch plný zápachu rozkládajícího se masa. Mršina. Chyběli už jen supy.
Byla jsem tu sama, jen s divným tvorem na zádech. Nevěděla jsem co mě čeká, zda na mě čeká nějaký nepřítel a zda mohu Rajovi věřit. Ovšem nic jiného než jeho jsem neměla. I když v tomhle případě i být zde sama by vyšlo nastejno.
Ohlédla jsem se přes rameno na Raje.
"Tak? Jakým směrem mám jít?"
"Nech mě vydechnout. Tohle cestování portály mi s mím stavem moc neprospívá."
Zhluboka si oddechl. Čekala jsem. Nic jiného než trochu času nechtěl, tak to nebyl problém. Snad.
V tuto chvíli mě čas tíží. Musím se za Brimstonem dostat co nejdříve a pokud možno beze svědků.
"Tak tedy." řekl a odkašlal si. "Je to tu jinačí než si to pamatuji za války, ale ten zápach je pořád stejný. Co jiného by se dalo čekat od chimér." posměšně se zasmál.
"Dej si pozor na to co říkáš !!! Ty chiméry jsou moje rodina a v tuto chvíli i tvý spojenci." byla jsem vzteky bez sebe. Snášela jsem, že se mi jako dítěti posmívaly, že si vymýšlím a že nic jako chiméry, fénixové a víly neexistují. Nevadilo mi to. Ostatní to nechápaly, ale Raj je skoro jedním z nich. To mi vadí. Mluví ošklivě o svých druzích a stejně tak i o chimérách.
"Tudy." Raj ukázal přímo před sebe. Hned vedle obličeje mi čněl jeho pařát.
Nečekala jsem na to, zda se nějakým způsobem držel, ale okamžitě jsem se rozeběhla jak nejrychleji jsem dovedla směrem, který Raj ukázal.
V hlavě jsem si stále opakovala jednu větu dokola.
BRIMSTONE, JSEM DOMA.
Běžela jsem stále dál. Raj se mě držel jedním pařátem za lem trika a druhý mi zatínal do zad. Bolelo to, ale bolest jsem se snažila nevnímat. Měla jsem jen jeden cíl.
Po pár minutách jsem na obzoru uviděla něco jako vesničku. Všechny domky vypadali stejně. Nad vesničkou visely dva měsíce.
"Hej !!! Holka zpomal."
"Co je?" i tak jsem běžela dál. Chtěla jsem co nejdříve najít svou rodinu.
"Zastav a poslouchej mě !!!" jeho hlas byl jasný a výhružný.
Nezbývalo mi nic jiného než se zatavit. Byla jsem zadýchaná, sotva jsem popadala dech.
"Musíš se vyhnout hlavnímu nádvoří a vzít to kolem vesnice. Nikdo tě nesmí vydět poznaly by, že sem nepatříš a stala by se z tebe štvaná zvěř i tady."
Nakonec se ukázalo, že mu mohu věřit. K mému štěstí by jsem zde neměla mít žádné nepřátele, pokud mě nebudou hledat serafové.
Tahle myšlenka mě přiměla myslet na Kazimíra. Riskuje pro mě život, jen aby jsem mohla dostat odpovědi. Co když serafové zjistí, že byl otevřen portál a půjdou za ním? Co když ho zabijou?
Běžela jsem stále dál, snažila jsem se co nejrychleji ale v takových věcech jako je sport jsem nebyla moc dobrá. Po kraji vesnice bylo několik domků. Všechny na chlup stejné.
Avšak jeden jediný, měl nad dveřmi rohy. Rohy jako býk a nebo ďábel.
"To je on." ukázala jsem na domek hned na konci vesnice. "To je můj domov."
"Jdi tam, ale ujisti se, že tě nikdo nevidí. Jestli nás teď zahlédnou bude to velký problém." varoval mě.
Rozhlédla jsem se na všechny strany než jsem se vydala ke dveřím. Pomalu jsem se připlížila jako tygr jdoucí po své kořisti. Povedlo se. Stála jsem přede dveřmi. Stačilo již jen zaklepat.
Váhavě jsem zaklepala na dveře.

Po nějaké chvíli se ozvalo. "Krámek je zavřený."
Byl to známí hlas. Byla to Leah.
"Leah... To jsem já, Destiny." šeptala jsem aby jsem na sebe nikoho neupozornila, ale zároveň jsem mluvila dost hlasitě, aby mě žena uvnitř slyšela.
Zaznělo cvaknutí zámku a dveře se otevřely dokořán a v nich stála žena s hadím tělem.
Zírala na mě, jako by nevěřila svým očím.
"Destiny... Des holčičko moje."
I když jsem nebyla její skutečné dítě, chovala se ke mě tak a já jsem jí brala jako svou matku. Měla jsem u ní, Jasmine a Brimstona pocit bezpečí. Ale ten pocit byl donedávna pryč a právě teď jsem ho zase cítila.
Chtěla mě obejmout, ale pak si všimla Raje na mích zádech.
"Padlý !!!" vykoukla ven takže jsem musela o jeden krok ustoupit, rozhlédla se zda nás nikdo nesledoval či nesleduje a pak ustoupila stranou.
"Rychle dovnitř než si vás někdo všimne."
Poslechla jsem. Došla jsem k židli a přiklekla jsem si, aby mohl Raj slézt z mích zad. Až pak jsem doslova padla Leah do náruče. Tolik se mi chtělo plakat, ale nerozbrečela jsem se.
"Proč jsi tady? Je to nebezpečné. A proč jsi tu s padlým?"
Měla tolik otázek, ale to já taky.
"Musela jsem vás najít. Jste moje rodina. Nebezpečné to je i tam. Nemůžu tam zůstat, jdou po mě serafové. Zjistily co nebo co jsem."
Jen já jsem přesně nevěděla co jsem.
"Kde je Brimstone a Jasmine?" ptala jsem se. Tolik jsem chtěla je vidět.
Leah nebyla moc nadšená mou otázkou. "Odešly hledat posvátné předměty."
"Posvátné předměty?"
"Jsou to 3 věci, které mohou nastolit mír mezi národy. Ale již staletí je nikdo neviděl."
"Ty neznáš tuto báji?" posmíval se Raj. "Každý tvor jí zná."
"Báji? Jakou báji?" posadila jsem se.
"Báj o tom jak vznikly." začala vyprávět.
Připadala jsem si zase jako malá holčička ležící ve své malé postýlce. Každou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 9. srpna 2012 v 10:46 | Reagovat

HURÁ NOVÁ ČASŤ!!!! :DD waaa!!! :D tak skvele si to napísala! T_T rýchlo ďalší diel :33 muahaahah :D:D

2 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 11. srpna 2012 v 15:32 | Reagovat

Další!*/////*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Just because you really like a character.
Doesn't mean you're going to cosplay them well.


Obrázky čerpám z:
DeviantArt
Zerochan
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube