Chiméry vs. Serafové - 2. kapitola

3. července 2012 v 8:57 | Black* Rock Shooter |  Chiméry vs. Serafové

Bylo nebylo,
jednu holčičku vychovávali netvoři.
Ale andělé spálili dveře do jejich světa.
Zůstala samotinká sama.


Uběhl týden co jsem paranoidně sledovala každého člověka kolem sebe, každé místo kde jsem byla a neměla jsem chvíli klidu. Opravdu jsem si připadala jako duševně chorá.
Jamie si musela klepat na čelo, když jsem se pořád otáčela a rozhlížela.
"Děje se něco Des?"
Trhla jsem sebou. "C-co? Říkala jsi něco?"
Několikrát mi mávla rukou před obličejem.
"Haló, země volá Destiny." zasmála se. "Jasně, ptala jsem se jestli se něco děje."
"N-ne nic. Jen mám divný pocit. To nic." nahodila jsem úsměv.
"Dobře. Tak já půjdu na hodinu. Uvidíme se zítra."
Mávla jsem na ní a odkráčela jsem pryč. Narozdíl od Jamie jsem měla nějaký čas volno. Rozhodla jsem se, že zajdu do cukrárny. Měla jsem hroznou chuť na něco sladkého.
Zase jsem měla ten pocit. Podívala jsem se kolem sebe, nikoho podezřelého jsem neviděla. Pak mě napadlo kouknout se nahoru. Byla jsem zaskočená.
Na střeše jednoho domu jsem viděla muže. Velmi krásného muže. Jako by ho vytesali samy andělé, byl tak neskutečně krásný. Sledoval mě, jediné co mě napadlo, jak se tam dostal. Že by ho uchvátily moje vlasy nezvyklé barvy? Určitě ne. Sledoval každý můj pohyb. Jako by věděl kam jdu.
Dostala jsem strach. I když vypadal tak úžasně šel z něho i strach. Otočila jsem se a zamířila jsem domů.
Avšak to byla velká chyba.
Sledoval mě. Nevěděla jsem jak se tak rychle a ladně dostal z té střechy. Byl to vůbec člověk? A pokud ne co tedy byl?
Přidala jsem do kroku. Věděla jsem, že mu nedokážu utéct, ale doufala jsem, že se mu schovám a nebo alespoň ztratím. Vběhla jsem do nejrušnější a nejlidnatější ulice a doufala jsem, že ho setřásnu.
Ohlédla jsem se a vypadalo to, že jsem se ho zbavila.
Pak jsem se lekla, když mě někdo chytl na zápěstí a zatáhl mě do postranní uličky, avšak hned mě zase pustil, jako by jsem byla něčím nakažená a sama ho mohla nakazit.
"Našel jsem tě dítě osudu."
Dívala jsem se na něho nechápavě. Co po mě chtěl? Co myslel tím dítětem osudu?
"Jsem tu, aby jsem se o tebe postaral."
Řekl to s takovou krutostí, že by každému došlo, že je to jeho konec.
Náhle jsem něco uviděla. Slabý obrys čeho si jako andělská křídla. Kouzlo, kterým je zkrýval už nejspíš nepotřeboval. Viděla jsem je již jasně.
"O mě?" ptala jsem se.
Kývl. Měl krutý pohled. Bála jsem se.
"Jsem jeden ze serafů a přišel jsem zabít osobu, kterou vychovávali chiméry, aby pak zabila nás. Jmenuji se Takeo a ty máš právo vědět, kdo je tím, který tě připravý o život."
"Nééééé." natáhla jsem k němu ruce, když se me chystal strhnout na zem. Stalo se něco nečekaného, začala mě pálet má znamení Hamsa na dlaních a on jako by byl zastrašen nemohl postoupit o krok blíž.
"Prokleté znamení. Ty nejsi člověk. Věděl jsem to."
Dvakrát máchl křídly, vznesl se do oblak a zmizel.

Znamení mi zachránili život. Mohla jsem zemřít a za bílého dne. Hned se se mnou zamotal celý svět a co se dělo dál si nepamatuji. Když jsem se vzbudila, byla jsem v Brimstonově krámku a ležela jsem ve své dětské postýlce. Nademnou se skláněla Leah.
"Holčičko jsi v pořádku? Díky bohu." radovala se, když jsem se na ní podívala.
"Jak jsem se sem dostala?"
"Přinesl tě sem Kazimír." odpověděl mi však Brimstone.
Kazimír byl Brimstonův pravidelný zákazník. Chodil si k němu pro Gavriely a hromadil je, aby je pak všechny použil na jedno velké přání. Nikdo však nevěděl jaké a ani se o to nezajímal.
"Děkuji Vám."
"Není zač dítě." usmál se a odešel i se svými přacími kameny.
"Zachránil jste mi život."
"Udělal by to každý." oponoval mi. Kývl na rozloučení a odešel. hodil velmi ladně jako by byl z nějaké šlechtické rodiny.
"A ty mi teď vysvětli co se stalo." ptal se Brimstone.
"Ani pořádně nevím co byl ten muž zač. Ale vím, že byl krásný. Jeho krása by odrovnala každou holku. Bylo na něm něco zvláštního, něco neskutečného jako by ani nebyl z tohoto světa." začala jsem mu popisovat toho, jež mě napadl do posledního detailu.
Leah jen mlčky poslouchala a zdálo se, že horlivě přemýšlela. "Brimstone !!"
Byla snad vyděšená? Nemohla jsem přesně určit tón jejího hlasu a její výraz. Ti dva spolu začali mluvit jazykem, který jsem neznala a neovládala. Bylo to snad něco, co by mě vyděsilo, kdyby jsem se o tom dozvěděla? Zvedla jsem se z mé dětské postýlky ze které mi čouhali nohy. Opravdu mi byla malá. Když jsem se postavila na nohy zamířila jsem si to rovnou ke dveřím, že půjdu domů a trochu se vyspím.
Chytla jsem kliku a už jsem se chystala otevřít dveře, když v tom něčí ruka obrovskou silou dveře zase zavřela. Zvedla jsem hlavu aby jsem se podívala do tvváře tomu, kdo mi brání v odchodu. ani mě nepřekvapilo, že to byl sám Brimstone.
"Kam si myslíš, že jdeš?" tázel se mě.
"Domů, kam by jsem asi šla." odpověděla jsem stručně.
"Je to pro tebe nebezpečné. Nědo zjistil kdo jsi. Tvůj domov je tady."
"Kdo jsem?" divila jsem se co to vychází z jeho úst.
Kdo ted jsem? Je pravda že není možné, aby se člověk narodil s modrými vlasy a tetováním na dlaních. Stejně tak není možné, aby nějaké lidské dítě vychovávali bájné bytosti.
Kdo a nebo co tedy jsem?
Nezmohla jsem se na další otázky. A ani odpovědi se mi nedostalo. Brimstone a i Leah mě sledovali, očekávajíc co budu dělat. Jak se asi zachovám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yoko-chan Yoko-chan | E-mail | Web | 3. července 2012 v 11:58 | Reagovat

krásná povídka. Fakt pěkně píšeš...strašně ráda čtu tvoje povídky, btw těšim se na další díleček, pěkně jsi mě navnadila

2 Yoko-chan Yoko-chan | E-mail | Web | 3. července 2012 v 12:35 | Reagovat

Taky miluješ Allena a Laviho??? Já je přímo zbožňuju milášky moje ♥

3 Klarinqa Klarinqa | E-mail | Web | 3. července 2012 v 16:04 | Reagovat

Když ji tolik chce zabít, proč pak ulítá.To znamení ho nějak "poškodilo".. No zajímavý popis, ale jestli byl tak neodolatelnej ani bych se nedivila :DD Ta postílka celý to extrémně důležitý a napínaví úplně vodrovnává *hyb postýlka, hyb, hyb, hurá* :-D  :-D

4 Aoi Gumi Sakura/Fernandes Aoi Gumi Sakura/Fernandes | E-mail | Web | 3. července 2012 v 16:05 | Reagovat

Wooow ty :D Dokonalý :D Ještě lepší než první díl :D sexošííí.. proč musej všichni sexošové bejt záporáci? to je teda nespravedlnost :D Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.. piš piš..

5 DirtyFoxx DirtyFoxx | Web | 4. července 2012 v 18:01 | Reagovat

Musím súhlasiť s Aoi,ale vážne! :D Poriadne sa ti to podarilo ! :3 som zvedavá na ďalší diel >:.D

6 Kayo Kentaro Schiffer Kayo Kentaro Schiffer | Web | 5. července 2012 v 18:14 | Reagovat

Tedy vždy jsem si představovala, že serafové jsou ti dobří... Mf.. ale ten kluk... na toho se těším, určo tam ještě bude, že?.. XDD

7 rpc-dizinka rpc-dizinka | 5. července 2012 v 21:50 | Reagovat

Já tě miluju holka!*/////* Další dílek,honem!*-* Chci hodo pondělního rána ať si ho můžu přečíst než odjedu na deset dní na tábor!:DDD

8 Nuun Nuun | Web | 10. července 2012 v 21:06 | Reagovat

Už tam cítím romantiku a to se mi líbí ^^ ano ano srytá fanynka fešných mužskych postav.. kdo by se divil? Jdeme na další kapitolu .)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Just because you really like a character.
Doesn't mean you're going to cosplay them well.


Obrázky čerpám z:
DeviantArt
Zerochan
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube