Život Závislačky - 16. kapitola (END)

24. října 2011 v 14:00 | Black* Rock Shooter |  Život Závislačky
CAMOVI - MÉMU POMELU

Byl jsi malinkej.
Strašně malinkej, že jsem se bála setě dotknout, aby jsi se nerozpadl.
Chodila jsem se na tebe dívat skrz příčky. Na ta tvá modrá očka, tak moc mi ji připomínaly.
Celý hodiny jsem trávila u tvojí postýlky. Vyprávěla jsem ti příběhy.
Dávný příběhy, na který se nesmí zapomínat.
Jsou důležitý, abys jednou dokázal pochopit. Abys mohl pokračovat.
Sedím na zemi s bradou na koleni. Poslouchám tvůj pláč a nejsem schopná tě jít utěšit.
Prostě nemůžu. Nejde to.
Slzy padaj na zem jako malý petardy a já o nikoho nestojím.
Snažím se vrátit do normálního života a chovat se jakoby nic. Mluvím s lidma a přemýšlím, jak se k nim zase dostat o krok blíž. Ale moc se mi to nedaří. Nechápu je. Ignoruju jejich problémy, se kterýma se mi svěřujou. Občas si řikam o čem to vlastně melou. A potom si vzpomenu, co a jak jsem řešila já. Fety fetem. Fetem fety. Jinak snad vůbec nic. Den co den. Roky.
Já nevím, nechápu, ale mám pocit, že tohle jsem byla opravdu já. Nemusela jsem si na nic hrát.
Nic předstírat. Já rozumněla jim a oni zase mě.
Bylo to krásný. A chybí mi to. Nemám vůli se vrátit, nemám vůli překonat samu sebe.

Proč je to tak těžký?!
Myslela jsem si, že když s tím seknu, bude to jiný.
Uspokojivý a jednoduchý, přesně takhle mi to říkali. Věřila jsem jim a obětovala jsem pro to všechno, ale já sama se necítím o nic líp.
Samota, prázdno, tak jsem si to vůbec nepředstavovala. Mám v sobě prázdno, který ve mě zůstane navždycky a který mi nedovolí vrátit se.
Tolik mi toho uteklo a já snad ani neumím normálně žít. Trpím tím, že vůbec žiju.
Chtěla by jsem si vyřvat plíce, aby to všichni slyšeli. Ještě chvíli budu bojovat a potom... Sama nevím.

Má to vůbec cenu?!
Můj kamarád krásně maluje. Josh stál někde mezi podchodem metra a náměstím. Dredy svázaný do culíku, širokej úsměv, ať je jak chce zle.
A karamelka. Říkali jí tak, protože měla vlasy hnědý jako karamelky. Jednou mi napsala, aby jsem jí už nehledala. A já ji nehledala. Nechtěla to. A já taky ne. Nechci bejt jako ona. Nechci fetovat.
Jak moc by jsem si přála, aby se měla líp.
Zadupala jsem naše sny.
Karamelko, potkáme se ještě někdy?

Vidím je před sebou tak jasně, jako by tu všichni stáli. Jak na ně mám zapomenout? Vyškrtnout všechny svý lidi ze seznamu kvůli vlastní záchraně. Vymazat minulost? Copak to jde?
Kdo mi schoval a nebo zamlčel návod? Existuje ještě něco dalšího za tím prázdnem, který ve mě zůstalo?
Ten smutek ve mě je jinej než dřív.
Nezahojitelná rána, co se nezacelí. Nikdy.
A "nejbližší člověk" tě v tu chvíli vezme za ruku a nepochopí. Nikdy nepochopí.
Tohle je tvůj vlastní boj a tvoje vlastní svědomí.
Máš vyhráno a jdeme dál. Zavíráme železný vrata za minulostí, nasazujeme úsměv číslo jedna po ránu a jdeme vstříc světlým zítřkům a zářné budoucnosti.
Kde zůstávají všichni ti, kteří neuspěli?
Někde daleko za tebou se krčí ve smradlavym squatu, klepou se zimou.
Tvoje vzpomínky, hnijící v hrobech se štítkem: NIKDY NEZAPOMEŇ !!!

Na zdech jednoho squatu
bylo napsáno nespočet vzkazů.
Jeden tam ale vynikal.
Ohořelej nápis "Zastavte svět".
Ani autor sám nevěděl, co přesně znamená.
Ať si ho každej vysvětlí po svém.
Zastavte, prosím svět, když jsme konečně šťastní.
Snad !!!
Ale ono to stejně nejde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yumiko Yumiko | Web | 24. října 2011 v 14:23 | Reagovat

*řve jak prokopnutá* a je to tady nee-chan *tulí se k ní a hledá útěchu* je KONEEEEEEEEC! *propadla naprostému hysteráku* Prooooč?! Proooooč?! *trochu se uklidnila* TO bylo tak, tak dokonela napsaný! *fňuk* Taková dějová dokonalost.. Ten styl jakym píšeš..*začíná zase nabírat* Uááááááháááááá! *hysterák se vrátil i s neznámym týpkem co se Yumiko snaží opět probrat pomocí fackování ...zbytečně*

2 carolin-a carolin-a | Web | 24. října 2011 v 14:46 | Reagovat

úžasnej konec něčeho úžasnýho

3 Otome-chan Otome-chan | Web | 24. října 2011 v 19:48 | Reagovat

To už je konec? :'( To nemůžeš myslet vážně!bylo to něco úžasnýho!Tleskám!

4 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 3:48 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama