Život Závislačky - 6. kapitola

28. září 2011 v 11:40 | Black* Rock Shooter |  Život Závislačky
SQUAT UŽ NENÍ SAD



Už byla skoro tma, když v autobuse přišla na řadu má zastávka.
Byla jsem v rozpacích.
Jak dlouho je to, co jsem nebyla doma.? Rok? Dva?
Bylo by pro mě těžké najít náš dům ve dne a najednou jsem ho mala najít ve tmě.
Jsem jen parazit.
Cesta domů se nezapomíná. Cesta domů je nezaměnitelná.
"Hlavně že si pamatuju svůj první brk." mumlala jsem si.
Vystoupila jsem z autobusu a zamířila jsem na veřejné záchodky, abych se trochu zabavila.
Věřila jsem tomu, že tam budu sama. Ale když jsem tam vstoupila, ten pocit samoty mě hned opustil. Cítila jsem něčí přítomnost. Byla jsem naštvaná.
Chci bejt sama !!!
Vždycky a všude někdo je. Proč je na světě tolik lidí?
Začala jsem řvát ať vypadne, ale nikdo se neozýval. Byli jen pootevřený dveře do 3 kabinky zprava a jevily něčí přítomnost.
Nakoukla jsem dovnitř. Srdce mi vynechalo pár tepů. Zůstala jsem stát.
Zírala a nemohla tomu uvěřit.
Nechtěla jsem tomu věřit. Ale bylo to tak zkutečný. Tak hnusně a pravdivě zkutečný.
Na zakrytý záchodový míse seděl Sebastian. Nohy měl rozhozený od sebe.
Široce otevřené oči v namodralém obličeji se dívaly přímo na mě. Prosily mě o pomoc.
Bály se, nechápaly.
Do pichny, kterou měl ještě v žíle, kapala krev.
Znamenalo to, že se to stalo těsně než jsem přišla.
Kurva !!!
Kdyby jsem přišla dřív, nemuselo se to stát.
V přihrádce na toaleťák ležela obálka.
"Přeci jen to nebyla náhoda." řekla jsem tiše.
Zalila mě zvědavost, ale nechtěla jsem se k němu přiblížit.
Bála jsem se, že se pohne a stáhne mě sebou. Nakazí mě smrtí.
Zavřela jsem oči a vrhla se vpřed. Rozbrečela jsem se, šlapala jsem do jeho krve.
Nemůžu mu pomoct. Nedá se mu pomoct, jen mu porozumnět.
Chvíli jsem sahala do prázdna, ale pak jsem obálku uchopila.
Vyběhla jsem ven a zhroutila se na zem. Byl to můj kámoš.
Zvědavost byla větší než zášť pociťovaná k Sebovi, že mě tu nechal samotnou, že mě nevzal sebou.
Rozlepila jsem obálku a začala číst:

Moje milované Jablíčko !!!

Doufám, že se moc netrápíš. Jestli jo, tak na všechny pošlu mafii, tobě nikdo ubližovat nebude.
Píu tobě, jenom tobě. Nevím, jestli mě tu někdo objeví, ale doufám a spolíhám že to budeš právě ty. (Třetí kabinka zprava, naše kabinka nemůže zklamat)
Je to jen mezi námi. Ty jediná jsi mě nikdy neopustila. Snažila ses mi pomoct. Porozumnět mi. I přes ty naše hádky jsi mi byla nejblíž.
Třeba o tom necejtíš, ale chci odejít s vědomím, že to víš.
Vím, na co teď myslíš. Kdybych to k tobě cítil, neopustil by sem tě. Ale určitě to chápeš.
Moje smrt je moje rozhodnutí. Už ti dál nechci ubližovat. Nejen tobě, ale ani ostatním.
Nechci aby mi tekla krev, nechci bejt závislej. Nechci umírat pomalu a v bolestech, když to můžu mít rychle. Nic kromě tebe mě tu nedrží.
Nikoho nemám. Nic neumím. Sám jsem si tuhle cestu vybral a svobodně ji taky opustím.
Poslední věc, kterou ti chci říct a kterou si neodpustím: DROGY JSOU SVINSTVO.
Sajou z člověka život. Stahujou ho dolů a nepoštěj.
Mayoko buď silná a vydrž do konce.
Do tvýho novýho života. Života bez fetu.
Zůstaň a varuj ostatní co jsou v našich stopách.
Nedovol jim, aby zkončily jako já.
Pokaždý jim řekni, kde teď jsem a proč. Pravda a porozumnění jsou cestou.
Pokud ke mě cítíš to, co já k tobě, buď silná a nedej se zlomit. Jdi všem příkladem. Squat je možná na hovno, ale má důvod proč je a proč tam sme my.
Tobě jediný věřim, že dokážeš přestat. Nejsi slabá a nikdy jsi nebyla.
Nezapomeň na mě, věřím, že se někdy a někde setkáme.
Sebik XXX
Bylo to přesně to, co jsem čekala. Ale i tak jsem nevěděla, co si o tom mám myslet.
Pomáhat ostatním? Já?
Nabil mě novou energií, kterou Seb ztratil.
Vzpomínám na dávno zapomenutý touhy a sny. Zase vidím svou budoucnost.
Svou čistou budoucnost.
Tak Sebik je mrtvej. Bude mít náhrobní kámen s nápisem: NIKDY NEZAPOMENEME !!!
Ale zvpomínat budeme jen my. Ti, kteří ho znaly nejlíp. Jen my toxíci.
Je mrtvej. Seb je mrtvej. Už není.
Stejně budeme fetovat dál. Ani smrt nejbližšího člověka nás nemůže odradit.
A jsem zase na začátku.
V životě fetny.
Welcome back, dear Apple.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yumiko Yumiko | Web | 28. září 2011 v 11:58 | Reagovat

O_O Uááááááááh! *bulí s naprostym hysterákem* No tedaaaaaaaaa! Hergot, do prčic práce! já se na to vykašlu, to byl tak parádní díl. :D Chudák Seb, jedna z postav co sem naprosto zbožňovala... -_-'''
Ale musim to překousnout! musim! :D :D
Nee-chan, byl to úžasnej díl! úžasnej! Dokonalá tragédie! muhehehehe...a to já ráááád! moooooc ráááád! :D Muhehehehe! Nádhera! Nádehra! Muhehehe, jdu si to přěčíst ještě jednou.. :D

2 Karča88 Karča88 | Web | 28. září 2011 v 12:09 | Reagovat

Je to  skvělé! Baví mě to čím dál víc.. :) Honem další díly! :D

3 Yumiko Yumiko | Web | 28. září 2011 v 12:28 | Reagovat

Budu za něj držet smutek... :-(  :-D  :-D  :-D

4 Kiomi Kiomi | Web | 28. září 2011 v 12:28 | Reagovat

Suprový ti povím ^^ Už se těším an další díl ^^

5 Lili Neko-chan♥ Lili Neko-chan♥ | Web | 28. září 2011 v 18:00 | Reagovat

To je fakt, je až moc oblíbený, na to, že je to jedno z nejnovějších anime :)

Ne, určitě se z toho dostane.. jenže je to tak smutný :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama