Život Závislačky - 5. kapitola

26. září 2011 v 17:01 | Black* Rock Shooter |  Život Závislačky
RADIKÁLNÍ ZMĚNA




Odpoledne jsem si všechno plně uvědomila. Furt jsem musela myslet na to, že jsem od sebe odehnala jedinou osobu, které na mě záleželo a kterou jsem zajímala.
Kocoura.
Bylo mi ze sebe na blití. Nenáviděla jsem se za to.
Páč miluju fet a na ničem jinym mi nezáleží.
Nenávidím se!
Našla jsem si novou kamarádku → Sebedestrukci.
Miluju bolest. Uklidňuje mě. Není nad ten pocit, když mi teče krev. Koketně se dere ven a rozlejvá se níž a níž. Nic jí nezastaví. Vím, kde to na těle nejvíc bolí a kde zase ne. Nejlepší jsou stejně ruce. Zápěstí. Člověk to víc cítí a vidí.
Moje ruce vypadaj, jako by je někdo sešíval z několika kousků. Žádný místo není čistý. Přesně jako já. Žiletky mám vždy po ruce. Mám nad svým tělem absolutní moc. Musí se mi podřizovat.
Řežu se, jen když jsem absolutně na dně. Nejsem závislá na sebepoškozování.
Beztak moje tělo vnímá jen drogu.
Podíval se na mě jeden toxík, jehož jméno neznám.
"Chci jít dneska ven, ale nikdo nechce jít." oznámil mi.
"A co já s tim? Dneska mi neni dobře." odsekla jsem.
"No tak, něco ti koupim." šibalsky se na mě usmál.
"A co třeba?"
"Co budeš chtít. Já chci rozhodně ejč. Deš?"
"Jasně." odpověděla jsem.
"Dobře Jablíčko."
Nedalo mi to a musela jsem se zeptat na jeho jméno.
"Jak se vlastně jmenuješ?"
"Jared. A tvoje pravý méno?"
"Nemusíš ho vědět." řekla jsem jen.
Já si chci vzít háčko. Kde jsem nechala rozum? Je vymytej těma sračkama co si pumpuju do těla. Jsem fetna a háčko to jen potvrdí.
Heroin - háčko - ejč, to je konečná.
There's no way out.
Kdo si vezme herák, byť jen jedinkrát je odepsanej. Mrtvej.
Heroin je ta pravá závislost.
"Jdem Jablko?"
Spoléhám se na svůj instinkt a tem mi teď říká JO.
"Jasně."
Opustili jsme místo, které někteří nazývají domovem a jiní jen squatem. Hledali jsme dealera.
Našly jsme ho a Jared nám oboum koupil dávku. Šly jsme na nejbližší záchody si uvařit. Vlezly jsme oba do stejné kabinky a začali.
"Máš svojí pichnu?" zeptal se mě.
"Jasně že ne." oznámila jsem mu.
"Nemůžu od tebe nic chytit, že ne?"
Takovouhle otázku mi už douho nikdo nepoložil. Pichny si půjčujeme, bereme to jako samozřejmost.
"Jasně že ne." i tak si nejsem jistá.
"Budu ti věřit." mile se usmál.
Nemám čas. Chci dávku.
Zaškrtím si žílu, zabodnu a vymáčknu. Jablko si po roce a půl našlo novýho kamaráda → Pana Heroina. Musela jsem si sednout.
"Dobrý?" ujišťoval se Jared.
"Jo." začala sem se smát na celý kolo. Jared se jen pousmál a uvařil si taky dávku. Bylo toho dost. Snad ví, kolik toho snese.
Šlehnul si a pak se na mě hezky usmál. Ale jen na chvilku. Výraz se mu ani nestačil změnit, a on už ležel na zemy. Vrhla jsem se k němu. Zatřásla jsem s jeho nehybným tělem, ale on nic. Hlasitě jsem vykřikovala jeho jméno. NEREAGOVAL.
Přiložila jsem ucho k jeho hrudi. Srdce mu tlouklo, ale nepravidelně.
Byla jsem v prdeli. Nevěděla jsem co mám dělat.
"Co mám sakra dělat." opakovala jsem si.
Mohla bych ho tu nechat a utéct. Ne! Kurva ne!
Znovu jsem se na něj podívala. Vypadal jako kdyby spal, ale jen na povrchu. Uvnitř jeho orgány bojovaly o přežití. Snažily se bránit tomu humusu. Šlo o minuty. Vteřiny!
Pokoušela jsem se ho oživit a pořád na něj mluvila.
"Jarede. Jerry. Jarede. Vstávej! Ty to dokážeš!"
Popleskala jsem ho po tvářích.
"No tak, vstaň. Otevři oči!" naléhala jsem.
Popadla jsem ho za rozpíchaný paže a vytáhla ho ven z kabinky. Opřela jsem ho o zeď.
Bylo pozdě. Vydechl naposledy.
Další toxík, kterej to přehnal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Halibel Halibel | E-mail | Web | 26. září 2011 v 18:05 | Reagovat

Jáá se těším na další díííl =3 ...
a máš pravdu =)

2 carolin-a carolin-a | Web | 26. září 2011 v 18:22 | Reagovat

Čte se to vážěn dost dobře, má to myšlenku.. :) Těšíms e na pokráčko! :)

3 Yumiko Yumiko | Web | 26. září 2011 v 19:36 | Reagovat

O_O  O_O  O_O Uáááááááh! Ten konec! O_O  Muhehehehe! Toe náááááářez! Arigatooo za další díl, to je dokonalost! dokonalost! Naprostááááááá DO-KO-NA-LOST! :D :D Nádhera, už aby byl daší! Anooo! Jooooo! BRAVOOOOO! :D Muhehehehe! :-D  :-D

4 Nuun Nuun | Web | 27. září 2011 v 1:03 | Reagovat

Tak ten konec.. fakt tvrdé, ale proč né.. před životem nelze zavírat oči a o smrti nemluvě, že?... jsem zvědavá na další etapy téhle povídky !

5 Lucy Uchiha Lucy Uchiha | Web | 27. září 2011 v 16:24 | Reagovat

Vážně užasně popisuješ ty lidi a jejich pocity a všechno! Ale když tam bylo to o té krvy, vážně se mi dělalo už blbě :D Ale si vážně dobrý spisovatel ^^ Těší se na další díl Jablkových příhod :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Just because you really like a character.
Doesn't mean you're going to cosplay them well.


Obrázky čerpám z:
DeviantArt
Zerochan
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube