Život Závislačky - 3. kapitola

22. září 2011 v 17:08 | Black* Rock Shooter |  Život Závislačky
VÝLET ZA PANEM PERVITINEM




"Je Jablko připravený na pořádnou smažárnu?" vzbudil mě někdy pozdě odpoledne Sebi.
"Děláš si ze mě prdel?!" nevěřícně sem vykoukla ze svojí madrace. "Ne Jablko neni připravený. Jablko po ránu smaží jen, když má absťák. A drž hubu sakra! Celej tenhle zablešenej squat nemusí vědět, že jdeme ven." a zvedla jsem se.
"No tak si trochu pospěš. Protože já se už nemůžu dočkat."
Spíš měl absťák. Jeho vykulený zorničky mluvili za vše. A ruce se mu třásly jako k smrti vyděšený vrabčák. Sebastian je na heráku. A píchá si jako ten největší amatér. Taky to tak vypadá. Dřív se mi líbil. Přitahoval mě, ale teď ho spíš lituju. Když se člověk podívá na jeho propíchané tělo a nebo propadlý obličej napadnou ho dvě slova: buď chudák a nebo feťák.
Skoro neslyšně sem řekla několik nadávek.
"Hele May, zmlkni a hejbni nebo se na tebe vyseru a pudu bez tebe." kopnul do zdi a odešel do vedlejší místnosti.
Blbec! Pomyslela jsem si. Takový lidi co mi říkají jménem přímo miluju.
Ale Seb takovej nikdy nebyl. To s nim dělá háčko, bortí mu jeho předtim dobrou osobnost.
Některá hubená těla se začala pomalu zvedat a upírat na mě nenávistné pohledy. Nenávidím ranní pohledy na spolunocležníky. Nesnáším jak jsou všichni stejně vychrtlí. Jak mají v očích ten navlas stejný otupělý výraz.
A na každým je hned jasný, na co po ránu myslí.
Ti starší se spíše než lidem podobají mrtvolám. Všude na těle mají otevřené rány, krvavý a hnisavý díry orámovyný podlitinami.
Podle jejich výrazů jsem si domyslela, že je to musí strašně bolet. Oni vlastně hnijou zaživa. nijou vlastní vinou. Teď však vím, že jim nezáleží na těle, ale na tom, aby měli klid hlavně v sobě. Myslej si, že je absťák zabije.
Po tom všem sem si umanula, že si nikdy nebudu píchat.
Nesnáším rána. Jsou plná bolesti, která se po klidný noci ozve tak, jak to umí jen ona. Možná jednou umlkne, ale pak o sobě dá vědět ještě ve větší míře než předtím.
Vyběhla jsem z ložnice. Zvykli jsme si téhle místnosti říkat ložnice, protože zde spí nejvíce lidí.
Zdi, na kterých místy vykukujou cihly jsou místy popsané různými vzkazy. Většina z nich ale nedává smysl.
Také je na denním pořádku, že když někoho přepadne absťák vymlátí tabulky v oknech. Jediný co se mi tu líbí je strop. Nikdo ho ještě neměl šanci zničit. Když se na něj podívám je to ako by jsem byla v jiném světě. Ve světě, kde nejsem na okraji společnosti. Nikdy jsem se se squatem plně nezžila. Stále cítím, že sem vlastně nepatřím. Nalhávám si to. Kdyby jsem sem nepatřila, nebyla by jsem tu.
"Pojď Sebe jdeme, zase se tu nedá dejchat."
Šly jsme do města, kde na nás již čekal náš dealer. On moc dobře ví, co se z nás stalo. Co z nás zbylo. Ale je mu to jedno. Obchod je obchod a my chceme fetovat. Ví, že se vždycky najde někdo, kdo bude chtít. Nakoupili jsme, ale neměli jsme pichnu.
Nedočkavě jsme nějakou hledali po kapsách. Pak nás to nasralo, sebrali jsme jednu, která ležela v parku. Všechny nemoci i smrt nám byli u prdele. Jsou to kraviny. Záleží jen na jednom.
"Když mi bylo 11 zamávala jsem na měsíc." Řekla jsem i když jsem věděla, že mě nevnímá a má plné ruce s vařením.
"A zamával ti nazpátek?"
"Jasně že ne!"
"Tak proč o tom meleš?" Tohle je Sebastian, věčně apatickej vůči všemu. Kdyby nemluvil, byl by stejně ledovej jako mrtvola.
Seb právě dovařil. Už si hledal žílu, do který by si mohl vrazit. Ale moc míst u nezbývalo. Pokaždé, znovu a znovu mě dostanou jeho rány. Nemůžu si připustit, že jeden z mích nejlepších kamarádů uhnívá. Ale já nemám právo mu do toho kecat.
Hledal místo na ruce, nakonec se nasral, vyhrnul kalhoty a pichnu zabodl do stehna. Fet v pichně se začal barvit jeho krví.
Podívala jsem se na něj. Všechno to napětí z jeho obličeje bylo rázem pryč. Konečně jsem na chvíli viděla toho kluka, kterýho jsem znala. To byl ten Seb, ne tahle oddělaná smažka.
Pomalu ke mě natáhl ruku.
"Víš, že tě mám Mayoko ze všech nejraději? Tys mě nikdy neopustila. Vždy si byla se mnou. Jsi nejlepší."
"I já tě mam moc ráda." Odpověděla jsem mu. Jeho slova mě potěšila i když vím, že bez fetu by mi je neřekl.
Vzala jsem si od něj nádobíčko a uvařila jsem dávku i sobě.
Plamínek se třepotá, fet na lžíci krásně bublá. Miluju ten pohled, uklidňuje mě. Hned napoprví jsem se netrefila. To je výhoda toho, když si člověk nepíchá, ale dá přednost šňupání. Má nosní přepážka je sice na sračky, ale to není vidět.
Když jsme přišly trochu k sobě, museli jsme jít sehnat prachy do zásoby. Nejlepší je kradení.
Ukradly jsme všechno, co mělo nějakou cenu. Mám novou sílu, aby jsem to ve squatu přežila.

A oni by nás chtěli zavřít. Vytrestat. Ale my nepadáme. Ve dne v noci. Oči zavřený. Žíly v prdeli. Jdeme dál. Za smrtí. Chceme to zkončit. Nemůžeme. SRABY!!! Chceme pokračovat. Nemáme právo. Hvězdy na nebi. Naděje kdekoliv. Skrytá? Jsme nadopovaný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Rin Amaya Kazuko Kuchiki ..:SB:.. Rin Amaya Kazuko Kuchiki ..:SB:.. | Web | 22. září 2011 v 17:22 | Reagovat

hustý...hustý..hustý...už aby bylo pokráčko :D

2 carolin-a carolin-a | Web | 22. září 2011 v 17:44 | Reagovat

je to pěkné, četla sjem i druhý díl. Dobře se to čte má to děj a docela i logiku.. :) Těším se moc na pokračování! :)

3 Yumiko Yumiko | Web | 22. září 2011 v 17:58 | Reagovat

Sem v ráji! Sem v ráji! *nadšeně tancuje po pokoji* Muhehehe! Supr, prostě supr! Parádní díl! jooooooo! Blak-chan vedeeee! JOoooo Zvládlas tooo! Další díl je na světě! Arigatooo nee-chan *hupsla ji kolem krku* Nádhera, nádhera, nemůžu se dočkat dalšího, no do tý doby, si bdu číst to co zatim vyšlo a tenhle byl i delší než tamty! Uáááááh! Paráda! Muhehehehe :-D  :-D Začínaj mi ty postavy přirůstat k srdci! Ohohohoh, to neeee, pak to se mnou pujde z kopce a já budu mít super silný absťály po dalších dílech! :-D

4 Nuun Nuun | Web | 22. září 2011 v 18:12 | Reagovat

Geniální věc tahle povídka.. řeknu ti jedna z nejlepších a to mě dokáže vážně málo co zaujmout.. ale to už jsem věděla hned od úvodu.. je to děsivé, ale v něčem nás deprimující věci okoulují.. mám chuť tu povídku olíznout - né nebudeme si ničit monitor :-D /ech.. zapomeň na to ^^˝/

5 otome otome | Web | 22. září 2011 v 20:23 | Reagovat

Rychle další! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Just because you really like a character.
Doesn't mean you're going to cosplay them well.


Obrázky čerpám z:
DeviantArt
Zerochan
Google

Videa jsou samozřejmě z Youtube